Světlo řešte jednoduše: čím světlejší listy, tím více světla potřebují. Tmavě zelené druhy snesou i severní okno. Když list ztrácí kresbu, rostlina je ve tmě. Přesuňte ji blíž k oknu, ale ne pod přímé polední slunce, které list spálí. Stačí jedno pravidlo – raději sušší než mokrá. Rostlina ze sucha se vzpamatuje, z přelití málokdy.

Houbové skvrny naopak mívají světlejší lem, někdy i žlutý okraj, a rychle se množí. Šíří se i na nové listy, které ještě nebyly vystavené přímému kontaktu s vodou. V takovém případě odstřihněte postižené listy u řapíku, rostlinu přemístěte na místo s lepším prouděním vzduchu a zálivku omezte tak, aby substrát mezi jednotlivými dávkami vždy na povrchu oschl. Zálivku veďte přímo na substrát, ne na listy. Voda na listech je pro houby ideální vstupní brána.

Prvním krokem je zkontrolovat substrát. Ponořte prst asi dva centimetry pod povrch. Pokud je suchý i tam, zaléváte málo nebo příliš mělce. Zalévejte pomalu a opakovaně, dokud voda nezačne odtékat dnem. Naopak přemokření poznáte podle těžkého, mokrého substrátu a hnědých konečků, které jsou měkké. V tom případě květináč odstavte, odstraňte přebytečnou vodu z podmisky a další zálivku odložte, dokud substrát neproschne.

Na dno dejte vrstvu hrubého materiálu o výšce zhruba dvou až tří centimetrů u malých květináčů a pěti i více u velkých nádob. Osvědčuje se keramzit, hrubý štěrk, lámané kamínky nebo kousky polystyrenu. Vrstvu zarovnejte a teprve na ni nasypte substrát. U květináčů s velkým otvorem položte přes odtok kousek střepu nebo netkané textilie tak, aby voda odtékala, ale substrát nevyplavoval ven.

Nezapomínejte ani na světlo a průvan. Příliš ostré polední slunce přes okno listy spálí a hnědé skvrny se objeví nejdřív na okrajích. Studený průvan z otevřeného okna nebo od klimatizace zase poškodí pletiva a konečky zčernají. Rostlinu přemístěte o půl metru dál od zdroje problému, ne na opačný konec místnosti. Náhlá změna stanoviště bývá sama o sobě stres.

Nakonec je tu chyba, kterou dělá skoro každý: odstřihávání hnědých konečků bez odstranění příčiny. Zastřihávejte je nůžkami po sterilizaci, vždy šikmo a kousek od zdravé tkáně, ale jen u listů, které už se neuzdraví. Pokud se hnědé špičky objevují dál, hledejte příčinu v zálivce, hnojení, vodě nebo vzduchu. Jednorázový zásah problém nevyřeší. Změňte jeden faktor, počkejte dva až tři týdny a sledujte, zda se nové listy vyvíjejí zdravě. Teprve pak řešte další.

Prvním krokem je vyndat rostlinu z květináče a zbavit kořenový bal zeminy. Opatrně ho rozrušte rukama nebo proudem vlažné vody, dokud neuvidíte strukturu kořenů. Nepoužívejte sílu, zdravé kořeny se lámou snadno. Zároveň zkontrolujte dno květináče a misku — stojatá voda je nejčastější spouštěč problému.

Nejčastější chyba: zalévání podle kalendáře. Rostlina v tmavém koutě spotřebuje vody méně než na jižním okně. Vždy kontrolujte prstem dva centimetry pod povrch. Když je zemina mokrá, počkejte. Další častá chyba je květináč bez otvoru. Voda se drží u dna a kořeny rekonstrukce koupelny krok za krokemčnou hnít. Pokud máte dekorativní obal, vylijte přebytek po každé zálivce.

Deset druhů, které přežijí i vaše začátečnické omyly 1. Sanseviera (tenura) – snese týdny bez vody i přímé slunce. Zalévejte, až když je substrát úplně suchý. Přemokření jí hnije oddenek, proto květináč s drenáží a řídká zemina. 2. Zamiokulkas – má zásobní hlízy, takže vydrží sucho. Nesnáší ale trvalé mokro. Dejte ho dál od okna, spálí se. 3. Aloe vera – sukulent, potřebuje propustný substrát s pískem. Zalévejte jednou za dva až tři týdny, v zimě ještě méně. 4. Tchynin jazyk – stejná pravidla jako sanseviera, snese i stín. 5. Pilea – méně náročná, ale nesnáší přímé polední slunce. 6. Filodendron – roste i v slabším světle, ale nesmí stát ve vodě. 7. Epipremnum (potos) – pěstujte ve vodě i v zemi, ale v zemi ho nepřelévejte. 8. Aspidistra – přežije roky v rohu místnosti bez přímého světla. 9. Chlorophytum – řízek s kořeny dejte do země, ne do přemokřeného skleníku. 10. Kaktus rodu Mammillaria – v zimě ho nechte téměř bez zálivky, jinak uhnije.

Když list zežloutne, není to vždy žízeň. U přelité rostliny žloutnou spodní listy a opadávají. U sucha se kroutí špičky a list je papírový. Podle toho poznáte, co dělat. Odstřihněte poškozené listy, nechte substrát proschnout a další zálivku odložte. Většina těchto druhů se vzpamatuje do tří týdnů.

Hnědé konečky listů nejsou nemoc sama o sobě, ale signál, že něco v péči o rostlinu nefunguje. Nejčastější příčinou je nerovnováha mezi příjmem a výdejem vody. Když rostlina přijímá méně vody, než kolik jí odpaří listy, začnou špičky a okraje listů odumírat jako první. Než začnete cokoli měnit, prohlédněte si, zda jsou hnědé jen konečky, nebo i okraje a celé listy. Podle rozsahu poznáte, zda jde o problém krátkodobý, nebo dlouhodobý.

If you adored this article so you would like to obtain more info concerning náBytek na míru nicely visit our site.