První velký krok byl výběr správné konstrukce. Rozhodla jsem se pro kvalitní roštovou postel, ale v obýváku. Zní to šíleně? Vůbec ne. Základ tvoří dřevěný rám, který jsem obalila do přírodního lnu a přehodila přes něj přehoz s třásněmi. Přes den vypadá jako obří polštářová lavice, v noci slouží jako ložnice pro hosty. Důležité je, aby roštová postel měla pevná dřevěná prkna, ne ty laciné plastové pásy, které se po třech měsících prohnou. K tomu jsem přidala pěnovou matraci o tloušťce 16 centimetrů. Je to zlatá střední cesta: dost měkká na to, aby se na ni dalo pohodlně sedět při kávě, a zároveň dost pevná, aby podpořila záda spícího návštěvníka. Zkuste si představit, že na takové matraci spíte vy sami, když vás přepadne únava odpoledne. Funguje

Skandinávský interiérový design ale není jen o bílé barvě a jednoduchých liniích. Je to především promyšlená logistika. Vezměte si třeba takový složený rám pod matrací. Levné varianty z dřevotřísky začnou po půl roce vrzat a prohýbat se. Sáhli jsme proto po osvědčené konstrukci z masivu, konkrétně po složeném rámu z bukových lišt. Ten totiž nejenže lépe drží tvar, ale také zajišťuje cirkulaci vzduchu pod matrací. Žádná plíseň, žádný zatuchlý zápach. A když k tomu přidáte foam mattress o tloušťce šestnáct centimetrů, dostanete spaní, které se vyrovná běžné posteli. Pamatuju si, jak moje tchyně po prvním přespání řekla, že se jí spalo líp než v hotelu. A to už je co ř