Jízdenky si můžete koupit v předprodeji, v automatu na přímo v tramvaji, ale vždy jen u řidiče a jen za hotové. Mějte na paměti, že některé starší vozy nemají elektronické označovače, takže je nutné použít klasický mechanický. Pokud si nejste jistí, jak správně označit jízdenku, zeptejte se řidiče – obvykle vám poradí, ale nepočítejte s tím, že by vám jízdenku sám označil. Další častou chybou je snaha použít jízdenku z jiného města – v Praze platí pouze papírové jízdenky vydané místním dopravním podnikem, nikoli jízdenky z Brna či Ostravy.

Plot u funkcionalistické vily nebývá těžký ani zdobný. Místo toho se setkáte s jemným drátěným pletivem, subtilními kovovými tyčemi nebo jednoduchým zděným soklem, který je často kombinovaný s živým plotem. Důležitá je vzdušnost a optické propojení s ulicí. Typickým prvkem je také vstupní branka s důrazem na horizontální linie a minimální kování. Pokud vidíte plot zcela nový, který tyto zásady nedodržuje, je to známka necitlivé rekonstrukce.

Při jakémkoli pátrání mějte na paměti, že většina „důkazů" o Golemově hrobu pochází z novověkých falzifikátů nebo z romantických příběhů 19. století. Důležité je rozlišovat mezi historickými prameny a legendami. Pokud narazíte na nějaké místo, které by mohlo být hrobem, neprovádějte žádné vykopávky bez povolení – porušení zákona o ochraně památek by vám mohlo přivodit větší problémy než samotné tajemství. Až budete příště procházet kolem Starého židovského hřbitova, zkuste se zastavit a pozorovat, jestli některý z náhrobků nevypadá jinak než ostatní. Možná právě tam odpočívá umělý člověk.

Třetí zásadou je nevnímat gotickou perlu jen jako budovu. úložné prostory v malém bytěšímejte si detailů: portálů, žeber v klenbě, ale také stop po původní omítce nebo zazděných oknech. Tyto prvky vám prozradí, jak se stavba vyvíjela. Vezměte si s sebou baterku, protože interiéry bývají tmavé, a pokud chcete fotit, respektujte zákaz blesku – u starých maleb a nástěnných dekorací hrozí jejich poškození. Ideální je časné odpoledne, kdy slunce svítí šikmo a zvýrazní plastičnost kamene.

Výstupem z takovéhoto průzkumu může být nejen lepší znalost místní historie, ale i praktické využití — pokud vlastníte zahradu v této oblasti, můžete na základě zjištěných informací vybrat vhodné místo pro pěstování révy. Půda na Smíchově je často hlinitopísčitá s příměsí kamení, což je pro vinnou révu ideální. Nezapomeňte ale, že se jedná o historické území, proto případné terénní úpravy konzultujte s památkáři.

Při průzkumu je snadné udělat chybu a zaměnit zbytky vinic za pozůstatky jiného zemědělského využití. Například svažité terasy mohly sloužit i k pěstování ovoce nebo zeleniny. Rozlišujícím znakem je šířka teras — viniční terasy bývají úzké, obvykle jen dva až tři metry, zatímco sady měly terasy širší. Také se vyplatí sledovat odvodňovací kanálky, které vinice potřebovaly více než jiné kultury. Pokud najdete kamenné žlábky nebo drobné kanálky vedoucí podél teras, máte téměř jistotu, že jde o bývalou vinici.

Pokud chcete zažít skutečnou secesi, začněte Obecním domem. Vstup do interiérů je možný pouze s průvodcem, a to v pevně stanovených časech. Doporučuji dorazit alespoň půl hodiny před začátkem prohlídky, protože fronty bývají dlouhé, zejména o víkendech a během turistické sezóny. Vezměte si s sebou fotoaparát bez blesku – v některých sálech je focení povoleno, ale bez použití blesku, aby nedošlo k poškození historických tapet a zlacení. Typická chyba: návštěvníci se snaží projít celý Obecní dům sami a nechají si ujít výklad průvodce, který upozorňuje na skryté symboly a detaily, jako jsou květinové motivy od Alfonse Muchy nebo skleněné lustry.

Třetí možnost je mnohem praktičtější: Golem možná vůbec nebyl pohřben, ale rozpadl se. Rabi Löw údajně Golema uspal tím, že mu vymazal šém z čela, a z hlíny pak měla vzniknout obyčejná hromada. Ta mohla být použita na opravu cest nebo zdí. Pokud byste hledali místo, kde se taková hlína nachází, zaměřte se na staré stavební materiály v okolí Josefova – cihly s příměsí jílu, které byly použity při rekonstrukcích v 19. století, by mohly nést stopy po Golemovi.

Při plánování výletu za historií pražských tramvají se vyplatí začít v muzeu městské hromadné dopravy, kde najdete nejen historické vozy, ale i dobové jízdenky a modely tratí. Dejte si ale pozor na otevírací dobu – v některých dnech bývá zavřeno, a to zejména v letních měsících, kdy se konají výluky. Typická chyba turistů spočívá v tom, že dorazí k budově a spoléhají na to, že muzeum je otevřené nonstop. Předem si proto ověřte aktuální provozní dobu na oficiálních stránkách dopravního podniku nebo se zeptejte v informačním centru.