Častou chybou je příliš mnoho šifer na malém prostoru. Děti se v tom ztratí a přestanou vnímat posloupnost. Raději připravte pět až sedm zastávek, každou s jasným úkolem. Mezi zastávkami nechte děti odpočívat, aby se nadchly pro další. Také počítejte s tím, že mladší děti potřebují dopomoc dospělého. Není ostuda hrát s nimi a občas je nasměrovat. Cílem není dokonalá šifra, ale radost z objevování a společná zábava.

Po vyčištění nechte pohovku volně uschnout, ne u topení a ne na přímém slunci. Zbytková vlhkost způsobuje nové skvrny od vodního kamene. Pokud se kruh přesto objeví, přejděte celou plochu čalounění stejně zvlhčeným hadříkem, aby vlhkost zaschla rovnoměrně. Prevence je pak jednodušší než čištění: nepodávejte kávu a víno na pohovce bez podnosu, používejte nepromokavé přehozy a čistěte drobné nehody okamžitě. Rozhoduje prvních pár minut, ne síla prostředku.

Lampa musí svítit na stránku, ne do očí. Nejlepší je otočné rameno nebo stínítko, které nasměrujete na knihu. Světlo umístěte tak, aby dopadalo z boku nebo zpoza ramene, ať vám nestíní ruka. Pokud čtete vsedě opřený o čelo postele, potřebujete lampu výš, než když ležíte na boku. Vyzkoušejte obě polohy a teprve pak zvolte místo. Běžná chyba je nechat lampu na stejném místě pro obě polohy. Výsledkem je stín na stránce nebo oslnění.

Nakonec zaveďte pravidelnou kontrolu. Jednou týdně projděte lednici a dvakrát do měsíce spíž. Co se blíží datu, dejte dopředu nebo zpracujte hned – přidejte do polévky, omáčky nebo zamrazte. Zmrazené jídlo vždy označte a spotřebujte do tří měsíců, jinak ztratí strukturu i chuť. Pokud se něco zkazí i přes veškerou snahu, zapište si to a příště to nekupujte ve stejném množství. Plýtvání se sníží jen tehdy, když přizpůsobíte nákup skutečnému životu, ne představě o něm.

Začněte zásobami. Projděte spíž, mrazák a skříň s výtvarnými potřebami. Často tam leží těstoviny, mouka, staré noviny, krabice od bot, zbytky vlny nebo . Z těchto věcí se dá postavit celý den: pečení placek, výroba loutkového divadla, stavba bunkru v obýváku. Chybou je nakupovat „něco na tvoření" dopředu — většina toho skončí nepoužitá. Lepší je vyjít z toho, co je po ruce, a omezit se na to.

Na zahradě můžete využít přírodní materiály. Kamínky poskládejte do tvaru písmen, větvičky spojte do šipek, listy použijte jako podložku pro psaní. Důležité je, aby šifry nebyly zničeny větrem nebo deštěm. Pokud hru plánujete na delší dobu, schovejte papírové šifry do uzavíratelných sáčků nebo je zalaminujte. Na konci trasy by měla být odměna, kterou děti najdou. Nemusí to být nic drahého, stačí malá sladkost, samolepka nebo vlastnoručně vyrobený odznak.

První pastí je přeplánování. Dvě aktivity denně stačí, tři už jsou na děti moc. Druhou je hlad. Jakmile se objeví, rodina se rozpadne na jednotlivce a začne se řešit, kam na jídlo. Proto mějte připravenou jednoduchou svačinu předem — chleba, sýr, ovoce, voda v lahvi. Třetí pastí je telefon. Když rodič kontroluje zprávy každých pět minut, děti to vzdají a jdou k obrazovkám. Domluvte si hodinu bez telefonů a vydržte to.

Na závěr si připravte zápisník, do kterého si poznamenáte, co fungovalo a co ne. Příští hru pak postavíte rychleji a přesněji. Pokud děti samy navrhnou vlastní šifru, nechte je, ať ji použijí. Vznikne tak hra, která je bude bavit mnohem víc než jakákoli připravená předloha.

Šifrovací hra funguje jen tehdy, když obtížnost odpovídá věku dětí. Šestileté dítě zvládne obrázkovou šifru s pěti kroky, desetileté už unese číselné řady a práci s mapou. Pokud je hra příliš těžká, děti se vzdají po třech minutách a přestane je to bavit. Pokud je příliš lehká, nudí se a začnou si vymýšlet vlastní pravidla. Proto je klíčové předem odhadnout, kolik kroků a jak složité šifry dítě zvládne.

Jak postavit šifry, které děti samy rozluští Pro nejmenší děti používejte obrázkové šifry. Nakreslete jednoduché symboly, které odpovídají písmenům nebo slabikám. Například slunce znamená S, dům D, ryba R. Dítě skládá slovo podle obrázků. Pro starší děti se hodí číselná abeceda, kde A je 1, B je 2 a podobně. Další možností je čtení zrcadlově přepsaného textu nebo textu psaného pozpátku. Vždy dětem na začátku vysvětlete princip, ale nechte je, ať zbytek doplní samy. Pokud jim napovídáte příliš, přestane to být hra a stane se to školním diktátem.

Začněte přípravou trasy. Doma i na zahradě platí, že každá šifra musí mít jasné místo, kde ji dítě najde. Doma se osvědčily obálky schované pod polštářem, za knihou nebo v botníku. Na zahradě používejte stromy, keře, plot nebo zahradní nábytek na míru. Vždy si předem projděte celou trasu a zkontrolujte, zda jsou indicie skutečně viditelné a dostupné. Typická chyba je schovat šifru příliš vysoko nebo na místo, kam dítě nedosáhne bez nebezpečného lezení.