Kolik místa vlastně získáte Stůl o rozměru 120 × 80 cm zabere i s židlemi kolem sebe klidně 2,5 m² podlahy, protože židle potřebují prostor na vysunutí. Pult hloubky 40–50 cm a délky 100–120 cm zabere při stejném sezení asi polovinu. Rozdíl poznáte hlavně
osvětlení v obýváku garsoniéře do 30 m², kde každý metr čtvereční rozhoduje o tom, zda se vejdete s kuchyňskou linkou, postelí a skříní. Pult se navíc dá vést podél zdi nebo jako předěl mezi kuchyňským koutem a obytnou částí, takže nesnižuje jen plochu, ale i počet potřebných židlí.
Nejdřív změřte skutečný rozsah problému. Zavřené dveře nic neblokují, ale otevřené křídlo vytvoří překážku, jejíž hloubku určuje šířka křídla a úhel otevření. Položte na podél dráhy, kterou křídlo opisuje, a druhou pásku podél vaší obvyklé trasy od stolu. Místo, kde se pásky protnou, je kritická zóna. Právě tam dochází k většině nárazů.
Na závěr platí, že méně je někdy více. Není potřeba mít na stole vše, co by mohlo být užitečné. Stačí talíř, příbor, sklenice a jedna společná nádoba uprostřed. Zbytek odložte na servírovací vozík, kuchyňskou linku nebo na parapet. Malý stůl tak zůstane přehledný, pohodlný a jídlo se na něj vejde bez toho, aby se muselo cokoliv přesouvat.
Než
rekonstrukce koupelny krok za krokemčnete řezat a vrtat, změřte si výšku sezení. Standardní jídelní výška je 72–75 cm, pultová 90–105 cm. Pokud zvolíte pult, potřebujete vyšší barové židle. Ty se hůř skladují a v garsoniéře často překážejí, když se nepoužívají. Řešením jsou židle, které se zasouvají celé pod pult, nebo skládací provedení, které po jídle zmizí do skříně. Počítejte ale s tím, že skládací židle nejsou pohodlné na dlouhé sezení u počítače.
Nejlepší službu udělají nízké a ploché úložné prvky. Osvědčené jsou ploché plastové boxy na kolečkách, do kterých se dají dát ubrousky, svíčky, prostírání nebo sezónní dekorace. Vejdou se i látkové koše na hračky, pokud mají pevné dno a udrží tvar. Naopak se vyhněte vysokým krabicím od bot, těžkým bednám s knihami a všemu, co se nedá snadno
vytáhnout jednou rukou. Typická chyba je nacpat pod stůl věci, které potřebujete denně – při každém jídle pak překáží nohám a brzy skončí na stole nebo na zemi.
Garsoniéra nutí k rozhodnutím, která by v bytě 2+kk nikoho nenapadla. Jedním z nich je otázka, zda jídelní nebo pracovní stůl nahradit barevým pultem. Nejde o estetiku, ale o to, kolik skutečné podlahové plochy zabere každý kus nábytku a jak často ho používáte. Pult místo stolu se vyplatí tehdy, když přiznáte, že u stolu netrávíte celé hodiny, ale potřebujete odkládací a pracovní plochu, která zároveň poslouží jako jídelní.
Na co si dát pozor: nákup jídelního stolu, který je moc velký, skončí jako odkladiště. Stůl pro dvě až čtyři osoby stačí, zbytek jen zabírá místo a láká k odkládání. Židle musí být pohodlné i po dvaceti minutách, jinak se nikdo nebude chtít posadit. Světlo nad stolem nesmí svítit do očí, ale na talíř. A hlavně: nenechte stůl sloužit jako pracovní deska. Jakmile se na něm jednou usadí notebook, jídlo se z něj do týdne vytratí.
Pro koho se pult nehodí: pro toho, kdo doma vaří pro více lidí, pořádá večeře nebo potřebuje u stolu psát, kreslit a rozkládat materiály. Také pro toho, kdo má problémy se sezením na vysoké židli nebo potřebuje oporu nohou. Pokud jíte převážně sám a u stolu trávíte maximálně hodinu denně, pult vám uvolní místo, které využijete jinak. Rozhodněte se podle toho, co u stolu skutečně děláte, ne podle toho, co si myslíte, že byste dělat měli.
Stůl musí být blíž než televize Vzdálenost rozhoduje víc než slova. Když je jídelní stůl v jiné místnosti než kuchyň a televize je přitom na cestě, rodina skončí na gauči. Přesuňte stůl tak, aby byl první zastávkou po dokončení jídla: mezi kuchyní a obývacím pokojem, ne za dveřmi v komoře. Pokud je byt malý,
zkuste jídelní kout v kuchyni a televizi nechte vypnutou během jídla. Není to zákaz, je to prosté pravidlo: když se jí, obrazovka je černá. Děti i dospělí ho pochopí rychleji, když platí pro všechny stejně.
Nejdřív zjistěte, proč se u stolu nejí. Nejčastější důvod není lenost, ale to, že u stolu není kam si sednout, není na něm místo, nebo je zavalený papíry a nabíječkami. Projděte stůl a jeho okolí. Odstraňte z desky vše, co k jídlu nepatří: poštu, notebook, sluchátka, kabely. Pokud na stole chybí světlo, doplňte stojací lampu nebo přesuňte stůl blíž k oknu. Jídlo se jí tam, kde je vidět na talíř, ne tam, kde se člověk krčí ve stínu.
Jíst u stolu není o morálce ani o tom, být lepší než sousedé. Jde o to, že u stolu se jídlo zpomalí, ochutná a člověk si ho uvědomí. Před obrazovkou se jí rychleji, víc a bez chuti. Pokud doma řešíte, že se večeře pořád odnáší k televizi, nemusíte měnit celý byt. Stačí odstranit tři překážky: chybějící místo, špatně umístěný stůl a zvyk, který nikdo nikdy nepojmenoval nahlas.