Typickým omylem je také přesazování bylinek, které ho špatně snášejí. Petržel a kopr vysévané do truhlíků a pak přesazované často zakoření jen částečně a rostliny zůstanou zakrslé. Stejně tak koriandr po přesazení rychle vybíhá do květu a ztrácí aroma. Pokud chcete tyto bylinky pěstovat v nádobách, vysejte je rovnou do finálního květináče.

Jak na to: praktické metody skladování Nejjednodušší způsob je skladovat bylinky jako řezané květiny. Odstřihněte konce stonků, vložte je do sklenice s vodou a přikryjte igelitovým sáčkem s několika otvory. Voda se mění každé dva dny, a pokud sáček necháte volný, bylinky vydrží čerstvé až deset dní. Tento postup funguje skvěle pro mátu, petržel, koriandr nebo bazalku, ale pozor – bazalka nesnáší chlad, proto ji raději nechte na lince při pokojové teplotě.

Sušení ve svazcích vs. na plochách: co zvolit pro konkrétní druh? Pro dlouhé stonky, jako je tymián, rozmarýn nebo levandule, svažte bylinky do malých svazků po pěti až deseti stoncích. Zavěste je hlavou dolů na suché, tmavé a dobře větrané místo. Pozor na příliš velké svazky – uvnitř se drží vlhkost a hrozí vznik plísně. Naopak listové bylinky, jako je bazalka, meduňka nebo máta, sušte rozložené v jedné vrstvě na čistém plátně nebo papírové utěrce. Ideální teplota rady pro rekonstrukci sušení se pohybuje kolem 20–30 °C; místo by nemělo být na přímém slunci, které ničí silice a barvu. Pokud máte sušičku na ovoce, nastavte ji na nejnižší stupeň a bylinky sušte maximálně dvě až čtyři hodiny.

Nakonec si dejte pozor na typické chyby: sběr v dešti, sušení na přímém slunci, příliš velké svazky, vysoká teplota v troubě a nedostatečná kontrola vlhkosti při skladování. Pokud se jim vyhnete, získáte bylinky, které budou i v únoru chutnat jako čerstvě utržené. Pravidelná kontrola a trpělivost jsou klíčem – a výsledek v podobě voňavé sklenice na poličce za to rozhodně stojí.

Naopak předpěstování se vyplatí u druhů s dlouhou dobou klíčení nebo pomalým růstem. Typickým příkladem je bazalka, která potřebuje teplo a nesnáší chladné noci. Předpěstovat můžete také majoránku, saturejku nebo rozmarýn, pokud ho chcete pěstovat jako letničku. Semena vyséváme do květináčů nebo sadbovačů od února do března, přičemž musíme zajistit dostatek světla – bez přisvětlení se sazenice vytáhnou za světlem a zeslábnou. Důležitá je i teplota kolem dvaceti stupňů a pravidelná, ale střídmá zálivka.

Největší chyba začátečníků je pravidelná zálivka podle kalendáře. Rostliny nepotřebují vodu každý den, ale každý den jiné množství podle počasí, velikosti květináče a stáří rostliny. Mladé sazenice potřebují méně vody, ale častěji, zatímco vzrostlé bylinky zvládnou hlubší méně často. Vždy raději zalijte jednou důkladně než mnohokrát málo — hluboká zálivka podpoří růst kořenů do větší hloubky, kde je půda stabilněji vlhká. Pravidelně kontrolujte i spodní listy, které bývají první obětí přelití.

Jak uspořádat balkon, aby bylinky prospívaly a vy jste se k nim snadno dostali Rozmístěte květináče tak, aby vysoké rostliny, jako je meduňka nebo koriandr, nestínily nízké druhy. Ideální je umístit je do dvou až tří řad – vzadu vyšší, vpředu nižší. Pokud máte zábradlí, využijte závěsné květináče na bylinky, které visí dolů, jako je plazivý tymián nebo oregano. Vždy ale myslete na to, že v závěsných nádobách substrát rychleji vysychá, takže je budete muset zalévat častěji.

Než začnete sázet, zjistěte si, kolik slunce byt v panelákuáš balkon skutečně dostane. Většina kulinářských bylinek, jako je bazalka, rozmarýn nebo tymián, potřebuje alespoň šest hodin přímého světla denně. Pokud máte balkon na severu, nezoufejte – můžete pěstovat mátu, petržel nebo meduňku, které snášejí polostín. Změřte si také, jak dlouho tam slunce svítí v různých ročních obdobích, protože stromy nebo okolní budovy mohou stínění měnit.

Při pěstování na balkoně nebo parapetu myslete na to, že nádoby se na slunci rychle prohřívají a voda se z nich odpařuje rychleji. Proto mulčujte povrch půdy slámou, kokosovým vláknem nebo kamínky — výrazně tím omezíte výpar a omezíte růst plevele. Zalévejte vždy ke kořenům, nikoli po celém povrchu květináče. Po zalití počkejte asi deset minut a případnou vodu, která se objeví v podmisce, vylijte. Tím zabráníte hnití kořenů a tvorbě plísní.

Pokud teprve začínáte, je dobré vyzkoušet obě metody na malé ploše a porovnat výsledky. Předpěstované sazenice sice vyžadují více péče, ale získáte tím dřívější sklizeň a rostliny mají náskok před slimáky a suchým létem. Přímý výsev je zase jednodušší a méně pracný. Srovnávací test vám ukáže, co vyhovuje vašim podmínkám – ať už máte skleník, chladný parapet nebo jen záhon za domem.