Častou chybou je používání příliš velkých kusů dřeva, které se do kamen prostě nevejdou tak, aby dobře hořely. Pokud poleno přesahuje délku ohniště, ho na míru. Větší kusy nechte přes den, kdy máte čas kontrolovat plamen. Na noc použijte střední kusy, které se prohřejí do žhavého jádra a postupně odhořívají z povrchu. Nezapomeňte také na to, že i „noční režim" chce občas otevřít: pokud ráno najdete jen vychladlé uhlí bez žáru, příliš jste uškrtili vzduch. Příště nechte klapku otevřenou o trochu více.

Zároveň zkontrolujte, zda jsou všechny spoje a těsnění v pořádku. U kamen na pevná paliva je důležitá těsnost dvířek, aby nedocházelo k úniku kouře do místnosti. U plynových spotřebičů pak zkontrolujte přívod vzduchu a případné kondenzáty. Nezapomeňte ani na ochranné mřížky proti ptákům, které by měly být čisté a neucpané.

Celonoční topení dřevem není otázkou náhody, ale správné přípravy. Klíčem je kombinace kvalitního paliva, vhodného řezu a především techniky zakládání. Pokud se spolehnete na běžné přikládání každé dvě hodiny, nikdy se k dlouhému hoření nedopracujete. Základem je pochopit, že dřevo nehoří samo – potřebuje stabilní teplotu, přísun vzduchu a dostatek prostoru pro žár.

Kominík a jeho role: proč nevynechat odbornou prohlídku I když si mnoho prohlídek můžete udělat sami, zásadní je pozvat kominíka. Ten má nejen potřebné pomůcky, ale i zkušenosti k odhalení skrytých vad. V rámci odborné prohlídky by měl provést kontrolu průchodnosti, vyčistit komín a změřit tah. Pokud nemáte pravidelné revize, je nejvyšší čas je zahájit. Kominík také zkontroluje připojení kamen či kotle a stav dvířek a uzávěrů.

Pro rovnoměrné teplo je důležité dávkovat palivo správně. Ideální je přikládat dvě až tři polena najednou, a to na žhavou vrstvu, ne na oheň. Polena pokládejte tak, aby mezi nimi zůstaly mezery pro vzduch. Pokud byste jich dali příliš mnoho najednou, kamna se přetopí, teplo unikne komínem a místnost se rychle vyhřeje, ale pak zase rychle vychladne. Naopak přikládání po jedné kuse způsobuje časté otevírání dvířek, což vede k tepelným ztrátám a neúplnému spalování.

Na závěr si pamatujte, že kvalita dřeva je polovina úspěchu. Suché, štípané dřevo s vlhkostí pod 20 % hoří stabilně a vyžaduje méně časté přikládání. Měkké dřevo (smrk, borovice) hoří rychleji, proto se hodí spíše na podpal a rychlé přitopení. Tvrdé dřevo (buk, dub) vydrží déle a je ideální pro udržení tepla přes noc. Přizpůsobte tomu i velikost polen – na delší intervaly používejte větší kusy, na rychlé přitápění menší.

Začněte u dřeva samotného. Ideální je tvrdé listnaté dřevo, jako je buk, dub nebo jasan, které má nízký obsah vlhkosti. Čerstvě pokácené dřevo obsahuje až 60 % vody, proto musíte počítat s dobou sušení minimálně dva roky na dobře větraném místě. Pokud použijete vlhké dřevo, část energie se spotřebuje na odpaření vody, kamna nedosáhnou dostatečné teploty a vy budete stále přikládat. Nejlepší je dřevo naštípat na menší kusy, které se prohřejí rychleji, ale na noc nechte spíše větší polena – ta uléhají pomaleji a drží žár déle.

Prvním krokem je důkladná příprava dřeva. Používejte pouze suché, ideálně dva roky proschlé dříví s vlhkostí pod 20 %. Čerstvé dřevo produkuje příliš mnoho vodní páry, která snižuje teplotu ohniště a brání rovnoměrnému hoření. Také si dejte záležet na velikosti polen – příliš tlustá polena se vznítí pomalu, zatímco tenká rychle vyhoří. Optimální jsou polena o průměru 8–12 cm, která mají dostatečnou hmotu pro udržení žáru, ale přitom se stihnou prohřát.

Než půjdete spát, naplňte kamna až po vrch, ale nesklaďte polena nijak natěsno. Mezi kusy nechte malé mezery, aby mohl vzduch procházet. Jinak se vytvoří příliš málo kyslíku a oheň udusíte. Stejně důležité je, co se děje v popelníku. Před nočním přikládáním vyberte popel, ale jen do té míry, aby na roštu zůstala vrstva silná asi dva až tři centimetry. Tento popel funguje jako izolace, která drží teplo a zajišťuje, že spodní polena žhaví postupně. Naopak úplně vyčištěný rošt způsobí, že dřevo hoří příliš rychle.

Samotné zakládání začněte ideálně dvě hodiny před plánovaným spánkem. Do topeniště vložte větší kusy dřeva do kříže, aby mezi nimi zůstaly mezery pro proudění vzduchu. Na ně položte menší třísky a podpalovač. Rozdělte oheň tak, aby hořel odshora dolů, ne zdola nahoru. Tento způsob zaručuje, že se nejprve vznítí malé kusy, které vytvoří silný žár, a ten pak postupně prohřívá větší kusy. Po rozhoření nechte kamna běžet na plný výkon asi 30–40 minut, dokud dřevo nezíská stabilní uhelnatou vrstvu.