Na závěr si vždy zkontrolujte dva body: stabilitu nástroje a volný prostor kolem něj. Pokud se piano při zatlačení kýve, musíte utáhnout popruhy nebo změnit polohu. Nebalte k němu žádné ostré předměty, ani klíče, ani stojan na noty. Po přepravě nechte piano nejméně dvě hodiny aklimatizovat v cílové místnosti, teprve poté ho zapojte nebo rekonstrukce koupelny krok za krokemčněte ladit. Tím předejdete kondenzaci vlhkosti a tepelnému šoku, který je častou příčinou prasklých zvukových desek. Správná manipulace není otázkou rychlosti, ale předvídavosti.

Po rozložení a dílů je dobré je umístit do krabice z tuhé lepenky, která má o něco větší rozměry než samotné díly. Mezery vyplňte zmačkaným papírem nebo hadry, aby se obsah při přepravě nehýbal. U rozložených židlí si dejte pozor na drobné šroubky a matky – dejte je do jednoho malého sáčku, který přilepte páskou k jedné z větších částí, abyste o ně nepřišli. Při balení celých židlí, které nelze rozmontovat, vždy sundejte polštářky na sedák a přenášejte je zvlášť.

Stěhování či dlouhodobé uskladnění historického nábytku vyžaduje jiný přístup než manipulace s běžným vybavením. Původní povrchové úpravy, dýhy, intarzie i konstrukční spoje jsou citlivé na změny vlhkosti, tlak a mechanické otřesy. Než začnete balit, prohlédněte každý kus po částech: vysuňte zásuvky, sejměte dvířka a kování, pokud to konstrukce umožňuje. Sepište si, co je volné, a každou součástku označte měkkou páskou s číslem, abyste při zpětné montáži nemuseli nic vymýšlet. Nikdy nepoužívejte lepicí pásky přímo na dřevo nebo původní polychromii – zanechávají stopy a při odlepování strhávají vrstvy.

Stěhování piana není běžný přesun krabic. Ať jde o digitální stage piano, nebo akustický nástroj, každý kilogram navíc mění způsob, jakým s nástrojem manipulujete. Nejčastější škody nevznikají při samotném nárazu, ale během zvedání a nakládání do vozidla. Špatně uchopený nástroj se snadno převáží, poškodí se klávesy, mechanika i ladění. Zároveň platí, že většina lidí podcení hmotnost a přecení vlastní síly, což vede k bolestem zad i k pádu nástroje.

Před zvedáním si připravte dostatek prostoru. Odstraňte z cesty koberce, kabely a nábytek, o který byste mohli zakopnout. Nezvedejte piano nikdy sami, pokud váží více než pár desítek kilogramů. I lehčí digitální modely potřebují minimálně dva lidi, protože jejich těžiště je asymetrické. U akustických pian platí, že nejtěžší část je u kláves a mechaniky, ne uprostřed. Pokud nemáte transportní kolečka, použijte pevný popruh, který protáhnete pod nástrojem a uchopíte na obou stranách.

Při přepravě samotné je zásadní, jak křeslo umístíte do vozidla. Nikdy ho nepokládejte na bok ani ho nestavte na područky. Ideální je přepravovat křeslo ve vzpřímené poloze, stejně, jako stojí v místnosti. Pokud to náklaďák neumožňuje, položte ho na zadní část opěráku, ale jen v případě, že je opěrák pevný a nemá polohovací mechanismus. Křeslo vždy zajistěte popruhy, které vedou přes rám, nikoli přes sedák – tím předejdete deformaci a vzniku tlakových bodů. Popruhy utáhněte tak, aby křeslo drželo, ale ne tak, aby se v kůži vytvořily důlky.

Pokud se vám demontáž nedaří ani po všech těchto krocích, pravděpodobně se jedná o kolejnice s externí pojistkou, která vyžaduje seřízení šroubem na konci lišty. V takovém případě je lepší obrátit se na odborníka, než riskovat poškození. Stejně tak pokud narazíte na rezavé nebo zkorodované kolejnice, nepokoušejte se je násilím uvolnit. Někdy je jednodušší vyměnit celou kolejnici za novou, než se trápit s opravou. Dobře ošetřené kolejnice by měly vydržet desítky let běžného používání.

Dalším krokem je použití bublinkové fólie nebo pěnových desek. Tyto materiály vytvoří polštář, který absorbuje nárazy. Důležité je fólii nepřetahovat přes křeslo příliš těsně – tlak vyvíjený na kůži může způsobit trhliny v místě ohybu. Místo toho nechte fólii volně obepínat tvar křesla a mezi fólií a textilií ponechte malou vzduchovou mezeru. Rohy a hrany, tedy místa nejvíce ohrožená nárazem, zpevněte několika vrstvami fólie, ale vždy tak, aby nedošlo k vytvoření ostrého záhybu.

Při dlouhodobém uskladnění myslete na klimatizování prostoru. Nábytek nikdy nedávejte přímo na betonovou podlahu, do blízkosti topení, nebo na místa s přímým slunečním světlem. Ideální je stabilní teplota kolem 18–22 °C a relativní vlhkost 45–55 %. Pokud nemůžete tyto podmínky zaručit, použijte jako izolaci od podlahy dřevěné palety a mezi nábytek a stěnu nechte mezeru alespoň deset centimetrů pro cirkulaci vzduchu. V žádném případě nezabalujte nábytek do neprodyšných pytlů – potřebuje dýchat, jinak začnou tmavnout dýhy a objeví se plíseň.